Asi každý ví, že velryby patří mezi největší živočichy vůbec. Ty největší, například plejtvák obrovský, by na souši nepřežily, neboť by se zhroutili vahou vlastního těla, které jim voda pomáhá nadnášet. Přitom tato obří zvířata začala svou cestu poměrně nenápadně. O to pozoruhodnější však byla.
Jak všichni víme, kytovci patří mezi savce. Ti se objevili poprvé v druhohorách, coby malí živočichové ne nepodobní dnešním hlodavcům. Oproti dinosaurům měli výhodu v tom, že rodili živá mláďata a také lepší termoregulační systém, díky kterému byli mnohem aktivnější a pohyblivější.
Přesto jejich čas nastal teprve poté, co většina dinosaurů zmizela z povrchu zemského. Tehdy se rychle objevila široká škála nejrůznějších druhů, které zaplnily uprázdněné ekologické niky. A jedním z nich bylo i zvíře podobné dnešnímu psu, žijící poblíž pobřeží.
Vzhledem k nedostatku potravy se tito začali specializovat na chytání ryb, kterých bylo přeci jen více. A jak trávili stále více času ve vodě, změnilo se i jejich tělo. Stalo se více aerodynamickým, končetiny se postupně změnily v ploutve. Srst, která při pohybu ve vodě spíše překážela, zmizela. Nakonec tato zvířata přestala chodit na pevninu úplně.
V dalším období se tělo dále měnilo. Čumák se prodloužil, změnily se i zuby. V té době se také začali rozdělovat na různé druhy kytovců, jak je známe dnes. Někteří, žijící v místech s nedostatkem jiné potravy, se začali specializovat na pojídání planktonu, kterého byl dostatek. Vzhledem k tomu, že se tak mohli krmit v podstatě neustále, mohli narůst do obří velikosti, která je zároveň chránila před predátory. Mohli si to dovolit také proto, že se nepotřebovali pohybovat rychle.
Jiní naopak zůstali u lovu ryb. Většinu z nich známe jako delfíny. Ti jsou štíhlejší a rychlejší, neboť jejich kořist může snadno uniknout. Proto také často loví ve skupinách, podobně jako dnešní psovití, kterým se kdysi podobali.
Kytovci jsou jedním z mála druhů, který se vrátil ze souše do moře. A je potřeba říci, že jsou tam jedním z nejúspěšnějších. A zdá se, že tomu tak bude i nadále.
